Reference a recenze
Co na hru říkají děti?
„Dřív, když ještě máma nepřišla na to, že by se z uklízení dala udělat hra, jsem často vůbec nechtěla uklízet a myslela jsem si, že uklízení je nejhorší věc na světě. A pak nám máma ukázala kartičky, na které jsme mohli sbírat body. První den jsem si vyuklízela celou kartičku, a dokonce jsem zjistila, že vysávání není nejhorší. Nejhorší je neuklizeno. S bráchou jsme se pak celý týden hádali, kdo bude vyklízet myčku, kdo vynese koš nebo kdo udělá večeři.“
„Na Uklízendu se mi líbí, že často někam jdeme. Odměny mi hodně pomáhají, že uklízím raději.“
„S Uklízendem se mi chce uklízet a pomáhat doma určitě víc než dřív. Jsem rád, že si za to můžu vybrat odměnu, a taky, že jsou máma s tátou v klidu.“
„Uklízendo mi pomohlo zvyknout si na uklízení. Když je tu uklizeno, víc se mi to líbí. Taky se moc těším, že se podívám tam, kam si přeju. Třeba do solné jeskyně nebo do labyrintu z keřů – to bylo super!“
Zpětná vazba od odborníků
„Hra Uklízendo mě nadchla hned z několika důvodů. Podporuje u dětí pocit úspěchu a sebehodnoty díky zvládnutým aktivitám. Rozvíjí motorické dovednosti a pracovní kompetence potřebné pro život. Vede děti k samostatnosti, kreativitě, hledání řešení, plánování času a k vnímání věcí v souvislostech. Díky motivačním kartičkám, samolepkám a herním listům je výborným pomocníkem i pro děti, které se domácím pracím vyhýbají. Co však u hry nejvíce oceňuji je to, že upevňuje vztahy mezi rodiči a dětmi, přináší pohodovou atmosféru a dává prostor ke vzájemné komunikaci. A to bych přála zažít každé rodině!“
„Velmi povedená hra, která bere do úvahy základní potřeby děti, podmiňování i sociální učení. Aby opravdu zafungovala, je třeba si opravdu pečlivě pročíst manuál a založit práci na několika bodech. Zaprvé, nejde pouze o mechanické sbírání bodů, které by děti rychle přestalo bavit, ale v celém manuálu se opakovaně zdůrazňuje, že hra má děti dovést k vyzkoušení nových činností a k dobrému pocitu z vykonané práce. Vnější motivace (body) se tak postupně stává motivací vnitřní (dobrý pocit). Zadruhé, odměny si děti společně s rodiči domlouvají, což dává rodičům možnost všimnou si a pochopit, po čem jejich děti touží. V důsledku hra vede k příjemně stráveným okamžikům. Tato hra je ideální pro děti od 4 do 11 let.“
„U mladších dětí je Uklízendo skvělou pomůckou, která jim může pomoci s motivací k činnostem, které jim nepřináší bezprostřední prospěch (např. úklid). Ta se totiž rozvíjí teprve ve věku kolem deseti až dvanácti let. Hru doma úspěšně testujeme s našimi třemi dětmi.“
A co na hru říkají rodiče?
„Jak to po pár měsících s Uklízendem vypadá u nás doma? Nemáme pořád naklizeno, ale zásadně se snížila míra remcání, áchjóování a otrávených pohledů při sebemenší zmínce o myčce nebo koši. Děti se samy pustily i do věcí, do kterých se jim předtím moc nechtělo – třeba do skládání prádla. Navíc se aktivně zabývají tím, co chtějí dělat (samy nebo s námi), kam se chtějí podívat, co chtějí zažít. A já jsem zjistila, že tenhle „vedlejší přínos“ Uklízenda je pro mě daleko důležitější než pořádek, kvůli kterému jsme do toho šli. Když se učí překonat vlastní pohodlnost, aby něčeho dosáhly, když zjišťují, že stojí za to vypravit se na výlet, když díky odměně tvořivě nakládají s vlastním časem – vrním blahem. Když zjišťují (ne učí se! ale fakt to prožívají!) víc než jindy, že JSOU TVǓRCI svého života – s každým výletem a splněnou odměnou víc a víc – to je pro mě úplně stěžejní věc. A popravdě bych nečekala, že ji spustí zrovna systém na uklízení! ;-)“
„Když jsem hru Ukliď a vyhraj dostala, neměla jsem žádná očekávání. Vlastně jsem ani nevěděla, jestli ji potřebujeme, protože děti uklízet musí a nějak to funguje. Po týdnu jsem pochopila, že to byla nejlepší hra, jakou jsme mohli dostat. Sára neuklízí, protože musí, ale protože jí to baví. Zjistila jsem, že se s úklidem fakt dá spojit i dobrá nálada, úsměv a zábava. A to, že se Sára sama ptá, co může ještě uklidit, to je fakt bomba!“
„Velmi oceňuji, že si Anička uvědomuje, že se věci nedostávají samosebou. Je jedináček a o to je to pro ni lepší. Také si příjemnou formou trénuje trpělivost. Než získala domluvenou výhru, trvalo to určitě tři týdny... O to větší pak měla radost. Už jsem Vaši hru doporučila jedné mamince ve školičce... A přišlo jí to také jako super nápad 🙂 I já moc děkuji. Vždyť díky Vaší hře Anička řekla babičce: "Babi, já si myslela, že jsi zlá, protože jsi chtěla, ať si po sobě uklízím. Ale ty jsi hodná. Já vím... uklízení je důležité.“
„V Uklízendu si děti rády vylepují puntíky na kartičky, a protože na kartičce zároveň stojí, jaká bude odměna, dovedou si ji děti asi lépe představit, než kdyby dostávaly za odměnu třeba peníze. To už jsme dříve zkoušeli, ale zájem brzy vypršel. Myslím, že je to tím, že děti s penězi neumí ještě nakládat a nedokáží si přesně představit, co kolik stojí a šetřit. Předala jsem kladné recenze kamarádce, tak snad přibudou další hráči ;)“
„Hra má úspěch, ne že by děti kmitali tak jak my :), ale motivuje je to“
„Dřív jsme na motivaci k úklidu zkoušeli postupy typu zakázání pohádky apod., což nám sice bylo trošku proti srsti, ale nic jiného jsme nevymysleli. A protože nám to bylo proti srsti, nebyli jsme důslední a pořád jsme měli doma čurbes 😉 Na hře oceňuji to, že mají děti viditelný cíl, proč uklízet, mohou sami ovlivnit, kdy cíle dosáhnout a také spolu zdravě soutěží.“
„Docela hodně mě překvapilo, jaké odměny si na začátku kluci sami navrhli. Nejsou zvyklí dostat vše, po čem zrovna zatouží, hračky téměř nekupujeme, o to víc jsem čekala, že si jako odměny řeknou o „věci“. A ono vůbec! První odměna, na které se kluci domluvili, bylo „jít za bratránkem" (i když se vídají i několikrát týdně ), další bylo „jít na hřiště“, „jít na výlet který vyberu“ (oboje běžně děláme každý den). Pomohla jsem jim a dopsali jsme „jít na zmrzlinu“, „jít do zoo", „jít na trampolíny“ atd. Toto taky všechno běžně děláme, ale kluci i tak jásali. Na Uklízendu oceňuji krásnou grafiku, promyšlenost hry, jednoduchá pravidla a používání. A hlavně skvělý nápad!“