3 nejčastější omyly rodičů při hraní Uklízenda

Uklízendo je rodinná hra, která do uklízení a dalších povinností vnáší pohodu a radost. V mnoha rodinách se báječně osvědčila, občas ale její hraní drhne. Aby právě u vás šlo všechno hladce a z uklízení přestala být nuda, podíváme se na 3 nejběžnější příčiny neúspěchu.

Omyl č. 1: Rodiče si myslí, že hra bude fungovat sama

Do Uklízenda můžete zařadit libovolné aktivity, se kterými chcete dětem pomoct. Pravděpodobně mezi nimi budou aktivity, které opravdu vyžadujete (např. úklid pokojíku, plnění domácích úkolů), ale i aktivity, které jsou tak trošku “navíc”. Tady je důležité, abyste trvali na úkolech, které jsou “povinné”, a neodbyli to tím, že dítě “holt nedostane bod”. Naopak aktivity, které jsou “navíc” a v podstatě je dítě dělat nemusí, si kvůli hře nevynucujte.

Domluvíte se třeba, že dítě chodí s košem. Ok, je potřeba vynést koš, ať už “za bod”, nebo “bez bodu”. Můžete se dohodnout, do kdy má být koš vynesený, ale dítě s košem půjde, přes to vlak nejede.

V nabídce jsou ale i úkoly, které jsou dobrovolné. Je-li třeba umýt umyvadlo a sprchový kout, domluvíte se s dítětem, jestli do toho jde, nebo ne. Může tak rychleji získat body na vytouženou odměnu.

Omyl č. 2: Příliš velké odměny a odměny, které doteď byly bez kartičky

Často se stává, že rodiče chtějí dítě namotivovat až “příliš” a vyberou opravdu velkou odměnu. Dítěti třeba slíbíte morče, které si už dlouho přeje. Tady mohou nastat dva scénáře: 

Domluvíte se, že to je opravdu velká odměna, takže bude např. za 20 kartiček. Pro dítě ale může být příliš náročné tak dlouhou dobu vydržet “makat” bez odměny a zájem o hru postupně opadá. Tohle riziko je větší u malých dětí a v začátku hry, kdy Uklízendo děti ještě nemají zažité jako systém.

Druhý případ je, že dítě dostane morče za jednu kartičku, pak si ale zaděláváte na problém, protože tak “velkou odměnu” za každou kartičku dávat nemůžete.

Druhým rizikem je, že rodiče zahrnou do odměn i činnosti, které do teď měly děti bez kartiček. 

Příkladem může být rodina, kde se děti jednou dvakrát týdně dívaly večer na film, ale rodiče se kvůli Uklízendu rozhodli, že odteď budou všechny filmy za kartičku. Z toho si děti logicky odvodily, že bez Uklízenda bylo lépe.

Omyl č. 3: Strhávání bodů, příliš bodů za jednoduché aktivity

Několikrát jsme se setkali s tím, že rodiče chtěli děti namotivovat tak, že za jednoduché úkoly (např. vynesení koše) dostaly děti například 6 bodů, protože se tvářily, že za míň to dělat nebudou. Tady přichází na řadu opět komunikace a domluva na tom, jaký smysl jednotlivé úkoly mají a proč vlastně hru hrajeme. Hra je koncipovaná tak, že za většinu běžných aktivit děti získají jeden až dva body tak, aby za kartičku 10 bodů mohla být odměna, která už má nějakou hodnotu.

Při testování Uklízenda v jedné z rodin s většími dětmi jsme narazili na to, že děti za vyklízení myčky dostávaly 4 body. Prvotní spokojenost záhy vystřídal nezájem, protože uklízení dětem nepřinášelo radost ani pocit z dobře odvedené práce, samy cítily, že odměňování není v rovnováze s vynaloženým úsilím. 

Všechny tyhle tipy jsme s týmem testovacích rodin odzkoušeli na vlastní kůži, děti i nervy. Při vývoji jsme odladili mouchy a vylepšili hrací plán. Zjednodušili pravidla a dali hře ještě krásnější kabátek, abyste se usmáli vždycky, když projdete okolo nástěnky (nebo lednice 😉 ) s Uklízendem. 

A víte, co nás na Uklízendu těší nejvíc?! Že funguje tak, jak jsme si přáli! Že vážně mění vztah k uklízení u dětí i rodičů. Že přepisuje vzorec uklízení je pruda na uklízení hravě zvládnu. Z toho máme radost a to nás na tom baví! I proto jsme po rozebrání prvního vydání po více než roce a půl ladění nachystali novou, vylepšenou verzi: Uklízendo 2.0.